Zdroj: iHNed.cz

Že v čele českého žebříčku nejbohatších lidí stojí žena, je neobvyklé i na světové poměry. Ve většině takových seznamů jsou muži nejen na prvním místě, ale celkově jim výrazně dominují. I ve stovce nejbohatších Čechů a Slováků loni podle časopisu Euro bylo pouze šest žen. První příčku přitom obsadila Renáta Kellnerová za tragických okolností. Spolu s rodinou zdědila po zesnulém manželovi investiční impérium PPF. S dětmi drží 98,9 procenta skupiny a hodnota jejího majetku čítá podle odhadů českého časopisu Forbes 382,9 miliardy korun.

Ženy se k majetku a velkým penězům v Česku dostávají díky dědictví čím dál častěji a tento trend bude podle odborníků i nadále pokračovat. Vyplývá to z analýzy NextŽeny, kterou zpracovala největší česká advokátní kancelář Havel & Partners ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C. I když nyní vlastní většinu bohatství muži, model dědického transferu majetku nejbohatších českých a slovenských rodin a největších rodinných firem ukázal, že v budoucnu by mohlo dojít k přesunu 48 až 70 procent bohatství do rukou žen.

„Pro řadu žen se aktuálně stává nebo v blízké budoucnosti bude velkým tématem či výzvou správa i efektivní využívání vlastního majetku. Už nyní proto vnímáme otázku ženského vlastnictví a nástupnictví pro budoucí roky jako zásadní,“ uvádí partner kanceláře Havel & Partners David Neveselý. K důvodům predikcí patří i to, že se ženy dle statistik dožívají vyššího věku než muži, a to průměrně o šest let. Zároveň vstupují do manželství zhruba o dva roky mladší než jejich partner. Je tak vyšší pravděpodobnost, že ženy majetek manžela zdědí.

V českém a slovenském prostředí je také typické, že závěti řeší pouze zlomek populace. Stejné je to i s úpravou majetkových poměrů v manželství. Notářská komora za posledních pět let eviduje jen kolem jedenácti tisíc případů manželských smluv. Přitom jen v roce 2021 se uzavřelo 46 800 sňatků. V případě, že neexistuje závěť nebo dědická smlouva, dědictví se dělí podle zákona. Ve většině případů tak majetek přechází na manžela, manželku nebo děti. Společný majetek se v případě manželství rozdělí jako při rozvodu, obvykle na poloviny. Teprve ta polovina, která by připadla zesnulému partnerovi, se rozdělí mezi manžela nebo manželku a děti rovným dílem.

Největší rodinné firmy

Ty největší rodinné firmy teď z 90 procent ovládají muži a pouze 10 procent připadá ženám. Kdyby však došlo k náhlému předání jejich majetku prostřednictvím dědictví, znamenalo by to významnou změnu rozložení vlastnictví, co se týče pohlaví. Dle aktuální legislativy by do rukou žen přešlo 70 procent majetku, zatímco by muži dále ovládali 25 procent. Pohlaví pěti procent nebylo z veřejných zdrojů možné určit.

Podle analýzy je typickým vlastníkem velké rodinné firmy podnikatel, kterému je 58 let, má rodinu a průměrně tři zhruba třicetileté děti. „Jejich průměrný věk nahrává dlouhodobé držbě a správě rodinného majetku a zajištění kontinuity a stálosti rodinné firemní kultury,“ přibližuje Jaroslav Havel z Havel & Partners. Dá se proto předpokládat, že v následujících letech budou tyto rodiny řešit otázku nástupnictví. Více než 28 procent majitelů deseti největších rodinných firem je dokonce starších 70 let, pro tyto rodiny je tedy téma nástupnictví aktuální už teď.

„V delším časovém horizontu pak nastoupí další vlna dědictví, kdy majetek bude přecházet z manželek na děti. I v této vlně předpokládáme, že v rukách žen přetrvá významná část. Trend a absolutní čísla se zde nicméně trochu zmírní,“ upozorňuje David Neveselý. Z veřejně dostupných dat, která analýza NextŽeny shromáždila, vyplývá, že u zkoumaného vzorku majitelů největších firem je výrazně vyšší poměr dcer. Ty tvoří 56 procent potomků, synové 37 procent. U sedmi procent se nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů ověřit jejich pohlaví.

Nejbohatší Češi

Zatímco u skupiny majitelů největších rodinných firem se trend přesunu bohatství směrem k ženám v současnosti ještě neprojevil, u skupiny deseti nejbohatších lidí v Česku již došlo k určitému posunu. Mužům připadá 69 procent majetku, zatímco ženy, respektive jediná žena v této desítce Renáta Kellnerová nyní spravuje zhruba 31 procent.

Na základě průměru je typickým zástupcem nejbohatších Čechů muž, kterému je zhruba 56 let, má tři děti ve věku kolem 20 let a jeho manželka je přibližně o 3,5 roku mladší než on. Do deseti let tedy nejbohatší podnikatelé budou na konci produktivního věku a jejich manželky je pravděpodobně přežijí. Navíc i u této analyzované skupiny českých miliardářů platí, že mají víc dcer než synů. Poměr vlastnictví, pokud se neupraví závěť či jiný způsob vypořádání se s majetkem, se tak v následujícím období zcela obrátí ve prospěch žen. Ovládly by 68 procent majetku a muži by vlastnili 31 procent. Zbývající procento nebylo z veřejných zdrojů možné určit.

Podle odborníků přitom ženy spravují majetek konzervativněji a nerady riskují. Na rozdíl od mužů se také podle zkušeností advokátní kanceláře Havel & Partners častěji obracejí na poradce. Analýza předvídá, že zatímco dosud podnikatelé budovali velmi úspěšné firmy a enormně navyšovali své bohatství, jejich následovnice se budou snažit majetek i vydobyté pozice udržet. Podrobnější průzkum toho, jak ženy a muži v Česku i na Slovensku rozhodují při správě majetku, chystá advokátní kancelář vydat na jaře příštího roku.

„Zkušenosti ze zahraničí také ukazují, že 80 procent žen, které majetek zdědily či ho dostaly do správy, mění poradce. A to i v případě, že spolupráce do té doby byla uspokojivá. Chtějí si ho nebo ji vybrat samy a vybudovat si důvěrný vztah,“ přibližuje Veronika Dvořáková z Havel & Partners, která v následujících letech také očekává nárůst poptávky po poradenských službách. Donedávna přitom podle Jaroslava Havla poradenský svět, stejně jako svět podnikatelů, byl více mužský, teď ovšem výrazně narůstá i počet žen.